Prázdnota

Prázdno


Jen klapnutí dveří zaslechla jsem ze spánku.
Jsem tu zase sama a pokoj je plný tvé vůně.
Včera přišel dopis, zapomněl jsi nalepit známku.
Snad rozum vše chápe, ale srdce mi stůně.

Vztek a lítost zavládl teď v mojí hlavě,
Jak lehce lze spálit mosty za sebou viď?
Zvládl jsi to s elegancí, zvládl jsi to hravě.
Mezi mnou a Tebou se přetrhla pomyslná nit.

Nevrátím se nikdy za Tebou až budeš prosit.
Samota zůstane ve mně jako ledový kámen.
Černou barvu na svém oděvu teď budu nosit.
Nechci cítit Tvou vůni s každičký ránem.

Postel už neucítí teplo nás dvou v obětí.
Jen slzy zmáčí můj bělostný polštář.
Pláču každičkou noc šíleným dojetím.
Ať už mé tělo položí na chladivý oltář.