Mohli jsme

v noci oslněné měsícem
na nebi plném hvězd
všude úsměvů je tisíce
všude dlouhých prašných cest

všude stromy,keře,louky,lesy
všude všichni, jen ty ne
Proto volám
Kde jsi??
a čekám jasnou odpověď

Najednou velké ticho
Všechno zhaslo nikde nikdo.
Všude tma a temné stíny
divný pocit jak pád do hlubiny.

Do nekonečné propasti která nemá konce.
Do prázdnoty která skýva se v holce.
V holce nevine však plné hříchu
V holce mile,krásné,hodné však bez úspěchu

Nemůžu jit najit a stále padám níž a níž
ale nepřestávám věřit v naději v kterou věřím spíš.
padám níž pomalu ale jistě
přichystán na svoji smrt tak zklamán a tak tise

Jediná věc co mi v hlavě zbyla
Jediná myšlenka co ve mě snad nejvíc žila
Byla jsi to ty. Ty jenž si mi udělala život krásnější
Ty jenž si věděla ze to takhle skončí.

A tak padám níž a níž a očekávám svoji krutou smrt.
Ale snad si ji zasloužím. Třeba jeto jen nečekaný strh.
ale najednou rozeznávám matný stín vedle sebe
Přijde mi to jak kdyby to byl anděl z nebe.

A pak jsem poznal tvoji zář,zářila jak andělská svatozář.
MILUJU TE poslední slova má.
Jen a jen tobě určená.

Padám dolů a cítím v sobě chtíč
Jako láska jako beznaděj, jak na konci tunelu jasný svit
Jako pocit který chce víc a víc
z mého těla pryč

Jako přízrak jako duch
Jako slepý dobrodruh

Padám stále rychleji a stále dolů
padám stále sám
Však mohli jsme spolu


Michal Střecha..