Zasměj se pro mě

Lakomá a laciná
však ty se zasměješ
donutí tě jako já
Ha Ha Ha!
už tak se zalykám smíchem...

Holčička s plnými ústy žiletek
její ústa se protahují
dále svazují ji ústa k úsměvu

Věčnému pro její dny
dělají to pracně
žiletka si hloubí cestu dál
jedná jako zbloudilá kulka
ta průbojná žiletka!
nebo dívenka co jí polyká?

Plyne od spánku níž
dotkla se hlasivek
a piskotavý hlas zmizel
jen štrach a štruch
to říct asi nechtěla
tolik toho nechtěla
a ani její hrdlo

Vyhnanství si teď užívá
za to že pro mě se směje
ji přestává zatím stačit vzduch
oči klidné zmateně hledí k nebi
tak to skončilo
umění kontrolovat
tíhu na mém srdci
teď svojí představu
slastně přede mnou ukončila

Zasměj se pro mě znova!
Zasměj se pro mě znova!
Zasměj se pro mě znova!

I bez úst
i bez hlasivek
vím že to dokážeš