jdu kreslit...
jdu kreslit...
v něm malé tečky, jako by oči...
jednu čárku rovnou a delší, ten nos mohl být tenší...
potom půlkruh, ten oblouček, co úsměv Ti vykouzlí...
dívejte na to, už je to celé...
pár vlásků nahoru, ne vlásků ale paprsků...
čárky se skrývají v jejich odlesku...
tiše jen tiše pohladím Tvář...zníčím tím dílo své,
a svoji zášť...
utíkej už jen dopředu, neohlížej se,
nehledej starých pohledů, dopředu dívej se!
Tak znovu...
nakreslím do písku malou hlavičku,
pak oči se slzou na víčku...
ještě jednu a druhou sladkou tvářičku,
úsměvný půlkruh, pár drobných zoubečků,
to je má budoucnost ty můj drobečku...
synáčku...
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
"Mami" tahle je nádherná, stesk, naděje, slzy, štěstí, které určitě jednou přijde...život je zvláštní, ale každý den nese své dary. Promiň, že jsem ti neodepsala dříve, občas se topím v těch denních starostech a nevím kudy kam. Üž jsem s tou školou chtěla praštit a jít do práce, ale to můžu kdykoliv a já mám ještě sílu bojovat, tak se budu prát:o)chci se prát, všechno vzdávat, zač bych pak stála. Mám tě moc ráda. Kdyby ti bylo smutno, napiš mi mail, občas ve škole zajdu na net, tak budu ráda, že mám o tobě alespoň nějaké zprávy. Mám tě moc ráda. Pa tvá Sun
04.11.2005 11:49:00 | Sunny
Goldstein
protože ten první byla minulost, co mě dohnala :-) a tak jsem ji smázla a věnuji se jen své přítomnosti a budoucnosti...a to je můj syn :-)))
02.11.2005 07:35:00 | jarkaj
V tvé básni je toho v pár slovech vysloveno tak mnoho...žal,stesk,naděje......Svírá se mi srdce a posílám pohlazení po tváři a po duši...ne abych ji smazal,ale setřel ty slzičky...
02.11.2005 06:57:00 | Jackyl