Cesta rozednívání

**Falco**
Nemá cenu křičet, když city nemají uši :-(

**Ellen**
city se snaží zničit srdce a zapálit oheň nenávisti ...

**Falco**
Pokud už není odvaha, která ho hasí... Co nemocnou duši spasí?

**Ellen**
Ledový balzám spřízněné duše, žádný klam a šípy kuše.

**Falco**
Jen ostřím mečem spálil slunce lesk, polibkem šípů navěky ztratit žal i stesk

**Ellen**
Nechci však skončit svůj každodenní sen, pravdou vína připít- již nespatřit den

**Falco**
Pak pozvedni ruce zase v pěst, bolest na zádech a odvahu v očích až do tisíců sluncí nést

**Ellen**
Boj nekončí, skrývám se dál, osudem vepsán pod kůží, navždy zapomenut- sám, bojovník v mém nitru skryt jest, dám mu šanci projevit čest? Utápím se troufalostí dotyku, co když pokušení podlehnu ... a ztratím poslední kapku života- sen.

**Falco**
Pak peklu vstříc, neb bez Lásky tu nebe není, jsem si jist, že má cesta ještě jednou vítr změní... Kam povane, když nepoznám už jeho chlad... snad vpřed. Co vzad? Podrží snad ještě někdo moje srdce nad propast?

**Ellen**
Proč vstříc peklu a měnit směr?Proč být sám v pokoji bílých stěn?A zažít opět tolik změn, co osud dává... ber! Nesnaž se pochopit a ohlížet se, staré fotky, v zrcadle prohlížet se.
Proč mít naději v lásce, která poraní? Proč zkoušet začátek, který odradí? Propast lze obelstít, spálit se znovu, potichu odejít, vrátit se k Novu, avšak dvakrát nezůstává nic stejné, to je ti zdá se být zřejmé.

**Falco**
V kráse slov, kde rým se střídá, jinotajem ke slunci se stmívá... Proč věřit Lásku - nový svět... proč se pálit... no přeci pro štěstí, co sami andělé budou závidět, pro štěstí co na světě nedá se měřit. Už jen pro úsměv blízkého přítele, pro paprsek čmeláka na čerstvé květině, pro nádech uprostřed lesa, pro modrou oblohu od picassa... snad i pro tebe... ani i pro tebe... neboť slovy stavíš nový strom - pokvete???

**Ellen**
Troufalost mi nedovolí, to,co blízké duše pojí, říci, zda-li pokvete. Je tak mladý,pro náš svět tak zranitelný a přesto tu je naděje- jednou jistě vykvete.

**Falco**
Rozední jeho květy uprotřed noci ... bez vody, prostě bez pomoci. Pak zazáří na úsvitu, s příjezdem rytíře, co bez blahobytu - za práva Lásky prolil krev, však srdce zůstalo mu bez jizev.