Moje Marlén

Bez slunce den, jak když spánku chybí sen,
láska bez dotýkání.

Ptáci bez křídel jako děti bez svých her,
takhle smutné je na tebe čekání.

Jabloň bez plodů, jako pes bez zubů,
horečnaté blouznění.

Růže bez vůně, jako lesy bez tůně,
tak smutné je vždy s tebou loučení.

Oheň bez tepla jako lampa bez světla,
bez květů a bez slunce máj.

Ptáci bez křídel jako děti bez svých her,
to jsem já, když nevím kde tě mám.

Marlén, ty jsi nejkrásnější z žen,
ty jsi holka, za kterou se chci i bít.
Marlén, stvořená snad z mořských pěn,
z vodních řas, z tepla slunce, z vůně lip.
Moje Marlén….


Copyright © 2009, JK