Sv(Pl)atba
Sv(Pl)atba
Anotace: Svoboda je tak vrtkavá jako třeba sláva a úspěch. Jde ruku v ruce s nejistotou a strachem. Někdy milujeme svobodně a najednou zjistíme, že jsme spoutáni okovy...
V koši kousek papíru,
šaty šité na míru.
Já jsme tady a ty jsi tu,
v nažehleném obleku.
Říkat ti lásko moje,
umět se vzdát bez boje.
Boj mezi tím, co chci a co mám.
Promiň mi, zůstaneš sám.
Za dveřmi tiše někdo dýše,
a my ve své píše,
mysleli, že si lásku ochočíme.
Co jsme nevěděli, teď tušíme.
Co vím a co bych chtěla vědět.
Kde sedím a kde bych chtěla sedět.
Všechno se zdá být hrozně dávno,
vzpomínáš na to pondělní ráno?
Já měla lehké letní šaty,
ty úsměv sladký, jak z cukrové vaty.
Nad vínem hleali jsme slova
a milovali se zas a znova.
......Teď tu stojím v bílém,
copak tohle bylo cílem.......?
šaty šité na míru.
Já jsme tady a ty jsi tu,
v nažehleném obleku.
Říkat ti lásko moje,
umět se vzdát bez boje.
Boj mezi tím, co chci a co mám.
Promiň mi, zůstaneš sám.
Za dveřmi tiše někdo dýše,
a my ve své píše,
mysleli, že si lásku ochočíme.
Co jsme nevěděli, teď tušíme.
Co vím a co bych chtěla vědět.
Kde sedím a kde bych chtěla sedět.
Všechno se zdá být hrozně dávno,
vzpomínáš na to pondělní ráno?
Já měla lehké letní šaty,
ty úsměv sladký, jak z cukrové vaty.
Nad vínem hleali jsme slova
a milovali se zas a znova.
......Teď tu stojím v bílém,
copak tohle bylo cílem.......?
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.