Něco je špatně

Bojím se zítřka
dne kdy mi odejdeš
navždy
proti své vůli
se slzami v očích
pustíš mou ruku
a z mysli mi sejdeš.

Světe
proč je tak těžké
vzít zrnka prachu
času
do dlaní
a hrát si s nimi
jak se mi hodí?

Z krásných chvil
udělat roky
z dlouhých
slz plných míl
udělat kraťučké skoky.

V jedné dlani myšlenky
v druhé čas
hraji si s dlouhou páskou
plnou čísel
včerejšek vracím
dělám z něj zbytek mého
(ne)šťastného života
(plného nás?)
a zítřek..
zítřek zamaluju nuceným úsměvem
protože se moc bojím
toho co přijde
cítím
že něco je špatně.