Ona

Jsem tvrdý a rázný,
Však bez tebe prázdný,
Jsi tvrdá a rázná,
Však stále hrdá a krásná.

Jsem sám,
Sedím v temnotě noci,
Pozoruji měsíc a hvězdy,
Na kopci za domem kam chodí jen cvoci.

Byla jsi pro mě láskou,
Tak vroucnou, však krátkou.
Byla jsi mým stínem,
Který mi kryl záda,
Když přátelé odešli,
Když mraky s měsícem do boje přišly,
Přicházela jsi a já líbal tvou líc.
Měl jsem trpělivost dočkat dne,
Kdy se náš cit naplno rozvine.

Byla jsi blondýna,
Smělá však nevinná.
Byla jsi moje černovláska,
Jednou i zrzka a snědá hnědovláska,
Ta nejkrásnější plavovláska.

Miloval jsem tě však štěstím nenaplněn,
Láskou do nebeských výšin nedonesen.
Miloval jsem tvou tvář,
Každičkou tvou vrásku,
Tak, že i svůj život dal bych v sázku.

Miloval jsem tak moc,
Jako král volá spojenecká vojska na pomoc,
Aby ubránily vyděšenou a plačící zemi,
Před pálícími vojsky,
kvůli kráse tvojí.

Právě tak jsem nastavoval před nepřáteli svou tvář,
Abych uchránil tvou svatozář.