Nenávist

Kopala si se mnou
jako s ubohým růžovým balónkem
slečna nenávist
se slizkým úsměvem na rtech
s vlastním těšením na mě
došla ke mně po letech.

Proklínám se za to
že v nás dvou mám vždy pravdu
proč vše musím předpovědět?
a proč se nemůžu jednoduše mýlit?
chybovat je lidské
a omyl je chyba
které se nemohu doprosit.

Vyrazilo mi to dech
ale dnes jsem Tě na moment
NESNÁŠEL
nenáviděl
ale i přes to
jsem v tu chvíli nelitoval lásky k Tobě.

Lásky která se nevypaří
lásky která jen tak nezmizí
lásky k Tobě
lásky ke mně
lásky..
která tu bude navždy.





Nemrzí mě nic z toho, co se stalo, nelituji dne, kdy jsem Tě potkal, jediné čeho lituji je, že jsem to nechal zajít tak daleko. Promiň mi, že trpíš, ještě to tu chvíli prosím vydrž a jestli nemáš sil, tak stačí slovo a já navždy.. zmizím.