Marnost vyvolává ideál chtíče

cítíte to?
přichází bouře
a nebude jen jedna...

vyprázdním tvůj úsměv
když po tom tak toužíš..

zuby ti šeptají
ale rty koušou víc

neotočíš se
tvoje nohy
okovy věčných přistěhovalců...

červánky slíbí
další možnost
víš to rudé oko fialově krvácí
i když se nedíváš

a ty věříš
chytáš se těch vzpomínek
který nejvíc bolí
navzdory času
s nohama svěšenýma z okna
flaška zase v tvé ruce

obelstil si se
ale nechceš mi říct
vlastně proč?
nevíš kterou nohou šlapeš
a po čem doopravdy...

poslední dobou cítím...
a i když usilovně myslím na světlo
nedokážu otevřít oči...