Jarouškovi

Jen pro mého Jarouška já teď báseň píši
Vžijme se teď do pohádek a do bájných říší
Za sedmero horami, řekami a nebem modrým
Žije jinoch jménem Jarda se srdíčkem dobrým

Jako správný klučina vydává se do světa
Pro poznání: co se děje, kam skřivan vždy odlétá
Dupe, ťupká, jak mu nohy dovolí
Párkrát je mu blaze, jindy pozná nevoli

Jak tak kráčí tam a zpět
Shrneme to do pár vět:
Jeho srdce neustále tuší
Že spatřilo spřízněnou duši

Jinoch Jarda jde hned za ní
A dvoří se jí bez přestání
Protože ji má tak rád
A chce jí srdce darovat

Jakpak příběh skončí nevím
Však do očí Ti nyní pravím:
Že v mém srdci zůstaneš stále
Navěky a déle