NEVĚRA

NEVĚRA

V půlnočním světle zabouchla vrátka.
Ve dveřích zachrastil klíč.

Ona pocítila chtíč.

Vešla tam, kde spolu spávají,
Nemluvě, vešla potají.

V očích jí svitly plamínky hněvu,
Když spatřila vedle něj tu lehkou děvu.

Tu lehkou děvu, co byla tak krásná,
vznešeně lehká
Dřímala u něj a byla tak,
tak velice křehká.

Slza jí po tváři skanula.
Byla tak hořká.
Tiše se k té děvě sehnula.

Ty její vlasy, jak havraní peří!
Tak černé, tak ostré
jak jazyk ještěří.

V hlavince nápad
-blesk-
Nesmí to udělat
Nesmí? Musí..

Ale mohlo by vypadat
Jen, jen jako nehoda
Nehoda..

Upadne na schůdku, oči zavřené
Upadne na schodě, ruce zkřížené.
Ona je pomstychtivá.

"Vrah ze mě nebude"
Vzdychla a padla
Pokleku chytla se na skříni madla.
Držela pevně se, ruka pak svolila
Vedle té skříně se nevinně svalila

Našla ji ráno tam, ta lehké děva
U skříně s dveřmi z dubového dřeva.

Příčinou smrti byl žal, smutek…nenávist,
Jak konstatovati doktor.
"ji skolila pro závist"
Pro závist jen z čisté duše. Pro šíp co letí skrz srdce, střelený z kuše…z kuše nevěry.