Ve stínu slunečnic

Cyrano,
neposlouchej, co ti říkají,
spěchej k lásce potají.
Díry a rýhy ve svědomí,
životní neúspěchy, zlomy.
Nemiluj se s nikým bez lásky,
čti celý příběh, ne jen ukázky.

Cyrano,
co odhazuješ svůj klobouk v dál,
buď laskavý a vlídný král.
Nevynechej žádné slovo knihy,
slepené nekončícími klihy.
A buď tu pro mě, stále doufající,
neodmítám, jsem čekající.

Cyrano,
dnes se mi zdála potemnělá píseň,
ve které cítila jsem tvojí tíseň.
Ač její nápěv smutek ukrýval,
zpíval jsi ji a do konce ji dozpíval.
Zřekla jsem se lásek mužů,
lituji, ale sama si už nepomůžu.

Cyrano,
znám jméno, oči modré, volající,
co vábí mě, jsou moudré, milující.
Jdi za štěstím, ať se ti vše daří,
vím, jenom Eli v mém srdci září.
Jen dál a dál, věřím, že dojdeš cíle,
život na zemi, pouhá chvíle.

Cyrano,
láska ať po okraj naplní tě,
a osud přede nám dál svoje nitě.
Dva je důkaz naplnění pohádek a snů,
když záříš Ty, ať já ve jménu tebe pohasnu.
Smažme dnes všechny naše viny,
žijme, nebuďme pouze stíny.

Cyrano,
já znám tě, lásko, jdu ti vstříc,
sfoukni mě, to jediné ti mohu říct.
A pak je MY a vše a tma a nic.