Nemocniční 1

Nekoukám se, ale vidím. Vidím bledý pokoj a tvou unavenou tvář. Na zemi plno papírů, už se nestaráš

Nedýchám, ale cítím. Ten zimní chlad a zvláštní cit. Tvé oči nic neříkají, je jim jedno, žádná nit

Nepřemýšlím, ale vzpomínám. Na tvou hřejivou ruku, na ten jemný, ale odhodlaný stisk. Z tehdejší jistoty zrodil se risk

Neposlouchám, ale slyším. Vím že pláčeš, bez viny. Věčnost trvá ten okamžik jediný

Nevnímám, ale tuším. Je tu chlad a prázdno. Nemůžeš jen tak odejít, nejde to tak snadno ...



Nepřemýšlím, vstávám. Nevnímám, utíkám. Neposlouchám, doufám. Nekoukám se, padám. Nedýchám.



Vidím bledý pokoj a tvou ustaranou tvář.

Tvé oči hřejí jako sluneční zář.

Cítím tvou ruku, jemný stisk.

Slzy smutku, proč? Risk ..

Polibek, dlouhý a výmluvný.

Zvláštní pocit, bezcílný, bezpečný