Vrabec.

Na okno usedl rozcuchaný vrabec,
počal hned předvádět svůj zásnubní tanec,
asi mně za oknem neviděl,
já mu jen potichu záviděl.

Záviděl jsem mu tu samičku,
která tam seděla v keříčku,
chvíli se na něj dívala,
potom se taky přidala.

Oni jsou dva a já sám tam stál,
taky bych s Tebou si zatancoval,
žiju dost dlouho, tak bych už měl vědět,
že musím za oknem,potichu jen sedět.

Když ptáci tancují Jaro už bude,
kolik těch krásných jar v žitím mém zbude,
já nechci v hrobě spát,raději špatně žít,
v životě se může ledacos vylepšit.

Já chci žít pro tebe a tvoji krásu,
bytˇdo tváře vepsal se už zub času,
Tvá krása v duši je a ta vidět není,
tu máš jen pro ty co mají pochopení.

Chápat tě mohou,ale né litovat,
ty lidi musí Tě upřimně milovat,
já Tě chci milovat,chápat a ctít,
proto my musíme stále spolu být.