..!!

Koukám jak v dáli zhasínají světla
a vzpomínám, jaks tenkrát problémy za hlavu metla
v dobu jsem opravdu šťastný byl
pro naši lásku pořád jen žil.
Ta láska byla upřímná, pevná a plná,
než jí zničila ta ničivá vlna
co si mám myslet o tom co se stalo
milovat a nenávidět se nikdy nedalo.
Já myslel si, že vše hnusné je sen,
teď bolestí sténám, chci z vězení ven
vězníš mě Ty, královno ledová
já začal bych nejradši svůj život odznova.
Tvůj hlas v uších jako zvon zněl
vzpomínám na to, když lásko šeptat jsem směl
proč Tvé tělo tak ladné křivky mělo
ten pocit do mě vystřelil jak nabyté dělo.
Jenže tohle znovu zažít už nesmím,
když na to pomyslím tak šílenstvím běsním.
Tohle všechno mě na kolena sráží,
přitom jinej do Tebe ****** vráží.