Nikdy víc

Odešel jsi znovu, tentokrát z mé hlavy,
neznám tě dál, neznám tvého jména,
nepoznávám sebe, už nemám snahy,
je konec. Možná je ze mě žena.

Trvalo dlouho, než bolest má přestala,
teď nevím ani jak zněl tvůj hlas,
někdy vidím tvé tělo, celá ta postava,
ne, už netruchlím, netrápím se zas.

Někdo chce tu vůni, polibky a lásku,
já to ale nejsem, snad kdosi z minulosti,
možná někdo ocení tuhle tvojí masku,
já to ale nebudu, mám jiné povinnosti.

Sbohem tobě, už se nikdy nevracej,
mám tě pokrk, mám teď víc než ty,
klidně si náš příběh naruby převracej,
konec je pohádky načaté před lety.