Osm písmen

Chci říct všem, svěřit se světu,
jen jednu jedinou holou větu.

Osm písmen, jen dvě slova,
vychází ze srdce, každý den znova.

Desítky měsíců, stovky dnů, ticíce hodin,
mívali jsme růžové brýle, už normálně vidím.

Dřív neměl jsi vousy, býval jsi dítě,
vzpomínáš, kdy poprvé řekla jsem: "chci tě".

Znáš můj smích, já znám tvůj pláč,
věčně bojuješ s časem, jsi největší spáč.

Jsi ten, co opustil tělo a vrátil se k duši,
jsi ten, co ví, co nejvíc mi sluší.

Ten, co mě líbá, přeje dobrou noc,
já hladím tě po vlasech a šeptám: "miluju tě, moc".