Život je dar a můj je tím tvým

Život je dar a můj je tím tvým.


Je to tak dávno kdy prvně jsem mohl tě mít?
Já byl však sobec a chtěl jsem mít víc.
Chodil jsem přímo, však k tobě vedli mě kruhy.
Dával jsem všude a u tebe rostly mi dluhy.
Bylas pro mne vším, já neviděl nic.
Ač chtěl jsem tě, já po tvém boku bál jsem se žít.

Tenkrát už měl jsem tě a přesto jsem zaspal.
Hledal jsem štěstí, a lásku chtěl brát.
Já hloupý jsem myslel, že láska je pro mě,
A pro svou hloupost ji nedával tobě!
Chtěl jsem mít všechno a nic nechtěl dát,
neměl jsem nic a ještě se chvástal.

Už je to dávno kdy v zábavě hledal jsem nebe,
A z pekla vždy za tebou utíkal
Před branou do ráje dlouho jsem stál,
A málem jsem nenašel odvahu, abych zaklepal.
Tys byla můj strážný anděl, já lásku ti odpíral,
však skrze tvou lásku já získal jsem tebe.

Díky můj anděli, že dalas mi odvahu,
že ač já nikdy, tak tys mi věřila
Já neměl víru, však ty lásky za dva.
Že nad mou hloupostí vítězí tvá pravda
Byla to tvá láska z čeho má odvaha ožila.
A tys mě nezavrhla jen pro mou povahu.

Už nechci více lásku na dluh si brát.
Je tu čas pro mě, abych bezmezně ti věřil.
Už vím, že láska se nebere, láska se dává,
Když v lásce se klopýtne rychle se vstává.
Teď musím splácet, co dlouho jsem těžil.
Mám spoustu lásky co jen tobě chci dát.

Tak žádám tě, ber si co srdce ráčí.
Dnes radši bych zemřel než abych žil z dluhu,
Jsi stále můj anděl a já chci být ten tvůj,
Pro tvůj polibek dobyl bych draků slůj
a pro tvou lásku přešel bych duhu.
S tebou jsem šťastný jak motýl když vzduchem kráčí.

Že nejsem dokonalý to dobře vím,
Nikdy však nezapomeň, že vždy jsem tu pro tebe.
Když je ti těžko tak neplač a nenaříkej,
Vždy poběž za mnou a nikdy do samoty neutíkej
A když bude nejhuř, teď zas já tebe odnesu do nebe.
Život je dar a můj je tím tvým