Uvězněn

Nedokážu zadržet tok moře,
Před očima vidím černobílý film,
Vzpomínky na Mikuláše, Tebe, Bože!
Jak si mně uháněla ze všech sil.
Na čokoládové orgie, které stvořily vztah.
Tvé slzy neštěstí, naděje
A první polibky Tvé nesmělé.
Kdy poprvé jsem přešel Váš práh.
A mnoho dalších nádherných chvil,
Které jsem s Tebou den co den žil.
Začíná se hrát barevný film,
Plný nových zážitků, chvil,
Ve kterém už vím, že ruka má
Se nebude dotýkat Tvých nových plesových šatů,
Neuslyším zpěv Tvého slaďoučkého hlasu.
Nepohladím Tě po líčku,
Neřeknu Ti Můj králičku.
Naše cestičky prošlapané snad stokrát,
Prošlapávat teď budu sám.
Tam co jsme stávali,
A hořeli objetím,
Už neuvidím Tvůj stín.
Ale stále nevím jak skončí tenhle film.
Na mně neohlížej, já vím,
Běž za štěstím svým.
.
.
Teď Ty jsi režisérem...