poloromance pro milého

červení muškátu je zdoben můj háv,
když přeteče hladina moří v mém srdci,
máš vůni šeříků a okrasných trav,
když bráváš mě pod křídla, když v mé duši prší.

šumění luk mám podoben hlas,
v časech, kdys' poutníkem v pastvách mé mysli,
záříš jak slunce, jak obilný klas,
když v časech ponurých dráždíš mé smysly.

mám víčka jak listy vlčího máku
když je třeba na pár chvil pokynout - sbohem,
jenže máky se orosí, jak když střelíš z praku,

tak v ten moment je mi i stébélko stohem
a pára nad čajem záplavou mraků,
když opouštím úsměvy s odstíny nachu.