Tichý hlásek

Šepot tichého hlásku
utichl v temné noci,
on marně hledal lásku
omámen kouzelnou mocí.

Slehla se po něm země,
dlouho nebyl k nalezení.
Však nyní znovu šeptá jemně,
oddán do sladkého snění.

Pomalu získává sílu,
vrací se zpět.
Jak řádek v literárním dílu
i on má moc změnit svět.

Čas plyne jako voda,
on zpět nabyl svou podobu,
ta špatná epizoda
byla vložena na dno do hrobu.

Už nešeptá, to nikdy více,
nyní brouká milostné písně,
Radostí si vykřičí plíce.
Šťasten, že zahnal pocit tísně.

Jak vrána k vráně,
tón k tónu sedá.
Jak poklad v oceáně
i správná nota se těžce hledá.

On však to štěstí měl,
natrefil na správné vlny,
od té doby už jen líbezně zněl
a jeho život byl konečně plný…