a máj

.
přicházívám
touhle dobou
za představením
pradávných vil
a čarodějnic
nad pasekou
tančívaly
jen bosy

ze vstupenky
na bílé kůře
v srdci břízky
buď a nebuď
zbrusu staré
zbylo zbude
já a ty

a dál už nejdu
už nikam nechci
vždyť zase objímám
mé královně majálesu
s večerem roztančené
jdou chladem do noci
rozdvojenou touhou
máš boky chvějící
vyháníš znova
mé prsty
do spánků
a zpátky
mnou tě
do očí
netoulej se
a čaruj dál
kahánku
mou
milou
do rosy
se závoji
z pavučin
.