Amorův trest

Ach ubožátko bezbranné, na kousky rozbité,

šrámy nezdarů odrané, ze střípků naděje skládané,

navdory všem útrapám, stále biješ dál a dál.

Proč, každičký, proč by jen bral a bral!!!



Bum bum, bum bum, každému dni vstříc jdeš s vlastní vervou,

řekni přoč, čekáš, že z tebe i ten poslední život servou?



Kolikráte jsem tě již pozbíral a z milionů střípků poskládal,

oči ti rozumem rozvíral a přec tvou logiku postrádal.



Ach ubožátko zmatené, dýkou ve dví rozklaté,

Afrodítou znavené, Amorovým trestem proklaté,

navzdory všem překážkám, ty si tlučeš stále dál,

Cožpak není tu někdo, kdo by ti svou lásku dal!?!