Oddaný stín

Od zhora, znějících houslí hlas
pro padlé těla v boji.
Začali bojovat v lepší čas,
ti, co nebojovali.

Dívka se skláněla nad hrobem
vědě že ji zde nechal Drahý.
Samotnou,bez duše, nechal ji tady.
Zbyl jí jen pohled vlahý.

Jen oči pro pláč a černé roucho
vyjádří temný klid.
dráhý zemřel, láska ne uhasnout
.už nemá pro co žít..

I když ho nevidí, přesto ho cítí
On slíbil něco , co nesplnil.
Co rozsvítil-nehasne,
hřálo-teď pálí.
On zvěčnil svůj osud přetnutím žil.

Řekla, že půjde s ním kamkoli,
přes cestu klikatou, trnitou , dlouhou.
Ke hrobu, kde dnes jen pláčou topoli,
s dívenkou trpící.. touhou.

Stín se každý den vrací k ní,
dívá se na ni a mluví.
Divte se, pro Boha, dívce nešťastné
Zemřel jí život- Drahý.