Anotace: Mraky trochu roztrhly se, hvězdička vykoukla ven, já na chvilku zamyslil se, tuhle báseň složil jsem.;o)
Stvořena z hvězdné záře
do snů mých vcházíš zas,
znám každý tah Tvé tváře,
anděla hodný hlas.
Jsi moje snová víla,
půvabný růže květ,
tak neskutečně milá,
s Tebou mne baví svět!
Vstoupíš s paprskem Luny
a pohladíš mi tvář
(něžně, jak víly umí!)
pak hlavu na polštář
vedle mne položíš si
s kouzelným úsměvem,
ve vzduchu touha visí
a já již ztracen jsem...
hvězdička přichází do Tvých peřin,
jsi ten, kterému tohle všechno věřím ...
02.06.2010 11:43:00 | nejsembásník