Oda na Verču

Jsou-li někde na světě andělé,
Ty jsi jenou z nich...!
Tvá krása ozáří mou cestu tmou,
každý, kdo na mě kdy řval, Tvou krásou tak jako já ztich.
Když jsem s Tebou, mé srdce jásá, vidím vykvést kytku povadlou!
Život můj je jako stejk a Ty jak jeho koření,
co vyměnil semnou falešný šejk za trochu kouření...
Tvé vlasy tak krásně voní v mrtvém tichu před povodní...
Je mi nad Slunce jasné, že na světě již není dívky tak jako Ty krásné!!!
Kdyby se snad mělo něco zlého stát,
nebo kdyby Slunce přešla chuť se na nás smát,
já vždy při Tobě budu stát!!!