Přísahala jsem, že už Ti nebudu skládat

Přísahala jsem,
že už Ti nikdy nebudu skládat...

...Nemůžu to dodržet.
Proč... můžeš hádat.

Přísahala jsem,
že už Ti nebudu skládat.
Ale nakolik však lze zvládat
vše, co přinese okamžik...

A tak skládám na tomhle místě,
kde jsi mi to jednou ukázal,
večer.
Tma všude kolem a záře od dálkových světel.
A od té doby tam chodím.

Tragický konec.
Tak jak si to ostatní mysleli.
Proč Tě mám před očima?
Tvůj trhlej smích,
a tričko tvý oblíbený kapely.

A jak srdíčko už jen přežívá uboze.
Jako bych Ti chtěla darovat
hvězdičku
na temné nekonečné obloze.
A od té doby pozoruji hvězdy.