Cestou známou...

Tam , co denně cestou k nám chodívám,
nahoru k tobě kradmo se podívám,
jako snem zmámená už tolikrát,
vidím tě zase tam nahoře stát.

V krátké sukýnce jen sluncem zlíbaná,
tvýma očima jsem v mžiku stíhaná,
co mi to děláš můj jediný králi,
zase mě svádíš z tak velké dáli???

Polonahý z balkonu nakláníš se,
jak křičí mé nitro -nedozvíš se,
tvá kůže slunečně zbarvená,
mmm,jsem jak smyslů zbavená...

Každý kousek mého těla,
jedinkrát bych dát ti chtěla,
sladká slova z mého srdce,
pro tvé uši,rty na líce...

Sázím vše na dotyk tvůj jediný,
který se změní na věčnost z vteřiny,
jednou snad ochutnáme polibky z lásky,
nebude třeba další sázky.

Lásko , dej mi Tebe,
dej, a já ti dám sebe...