Vypěstuju si nenávist

Dál a dál
a vzhůru do nekonečna
Tak moc mě stále ničíš,
jak minulost bude dál tak věčná.

Slibuju, že už nikdy nepoužiju ta slova.
(Láska a navždy)
Oba však stejně víme
v kolika básních ještě zazní.

Vypěstuju si nenávist
a budu ve zlepšení doufat.

Nehodlám si troufat
zjistit
jak moc to bolet bude.

Když všechno kolem
stále stejným tempem půjde.

Pohřbím zraněné srdce
jako by vůbec nebylo.

Budu předstírat
a stále lhát
Že není, co by mě změnilo.
.
..
...
(Tak moc Tě nejspíš miluju.)


Srdce plné lásky
schované v sarkasmu
a nevysvětlené city,
které později vyhasnou.

Nenávist, nenávist, nenávist,
budu opakovat stále.

Nechci se změnit,
i když stejně to přijde.
Tak náhle.

Jako ta nenávist k Tobě.
Jednoho dne.
.
..
...
Láska skrytá v nenávisti.


...


Nenávidím Tě.