Skoro ztracená láska

Skoro ztracená láska

Večer mi zatáhl záclony
a v přítmí svíčky jas
mi kreslí Tvoje podoby
když v mysli mám je zas

Když sám jsem ve své tísni
hádej, na co myslím?
že kdesi mám Tě, já vím
a za dlouho Tě uvidím

Kolik ještě večerů
marně Ti řeknu tajemství
vím, zas jsi je přeslechla
proč
to snad jen Tvé srdce ví

I tisíc růží jsem tu měl
a zvadly, něž přišla jsi zpátky
jak láska vadne když
nevěříš na pohádky

Řeknu Ti Lásko
vrať se zpátky
i když máš „kamaráda“
jen přijď zadními vrátky
jestli víc máš mě ráda.

Zeptám se
„Lásko, čím jsem Ti?“
Snad jen velkou starostí
kterou Ti přidělávám
čím víc Tě u sebe mám

A kdybys neměla lásku
bavilo by Tě žít?
život jak pejsek na provázku
pořád dál musí jít

Jeden kluk, možná z mála
co s ním teď uděláš?
dřív víc ses na něj smála
jestlipak ho ráda máš?

Jeden kluk na procházku
ten samý na výlet
stojí moc o Tvou lásku
neumí jen k ní přivonět

Jeden kluk
víc ničím Ti není
vybranej možná z mála
nepřišel z donucení
a nezlobí do rána

A znáš ho, víš co ho trápí?
Jsi ráda, když on je rád?
Nebo dáš se z cizích básní
se o druhé nestarat

Kdo to jen může být
ten komu ahoj říkalas
a že těžký bez něj žít
pak zas na týden odjelas