Tajenkou jsou žhnoucí Andromedy

.

V trojúhelníku mlhovin už se nesetkáme
Na koberci z neutrin nezradíme gravitaci
Strážci z Mléčné dráhy opouštějí známé

Okřídleni v čase jsme volní jako ptáci
nehmotní draci

Vzpomínám na kraj galaxií kde vášnivě hoříš
Zrcadlivá hladina poezií nepospíchá

A ty v ní jediným úsměvem tvoříš
větu osmi vlnek Ona šťastně dýchá
do nekonečen ticha

Kouzelným ostrovem je chvíle na hrázi
U břehu spirál sněží a tmavovláska čeká
Srdečná hudba sfér ji večer provází

Na světelné cestě zprůsvitnila řeka..

Modrásci, modrásci..poleťte do daleka

Magickým bleskem vysílá odkazy
do vysněné pouti duší toulavých

Oblačná i bosá duhově pomrazí
a červení tmové stepují po nocích
pod souhvězdím pih

V náruči líbají hýčkaná zveselení
ať nebeský Faeton unáší i čas..

Jasnivkou pluješ lehkostí pěny
chránit jiskry Jupiterových krás
mířených na Mars?

Hádankou z neonů řekni co fotíš
Ty patříš hvězdnému.. v tom je ta potíž
Lásce mé žal sám Amor dal
Unikám ke stínům - vesmírem dál

~~~~~~~~

Tebe nenechám nocím jako hvězdy
když oceán v očích něhy věří vejdi

Tajenkou jsou žhnoucí Andromedy

.