Není to jen jako

Je to jako odejít neznámo kam
A vědět, že vás stejně nikdo hledat nebude.
Je to jako napsat dopis na rozloučenou
A vědět, že si ho stejně nikdo nepřečte.
Je to jako probrečet celý noci
A slzy si utírat sama,
Je to jako nikam nepatřit,
Nikde nebýt doma.
Je to jako bojovat
Bez šance zvítězit,
Je to jako od přítele
Nůž v zádech ucítit.
Je to jako sbírat se ze dna
A pomocnou ruku nevidět,
Je to jako hledat lásku,
Ale jen u druhých jí přihlížet.
Je to jako trn v oku,
Který každým pohledem bolí víc a víc,
Je to jako vyrvané srdce z hrudi,
Po kterém nezůstalo vůbec nic.
Je to přesně takhle bolest,
Která se nedá vyjádřit slovy,
Bolest,
Když ublížil nám člověk milovaný.