Stálo to za to

Marně si vzdychám pro Tebe
marně, až mi to bolest v hrudi budí
dívám se střídavě na nebe
slunce už zašlo a hvězdy studí.

Zhýralým pohledem a smutkem v srdci
rouhám se k hvězdám nebeským
tajemně vzpomínám na génius loci
který byl pro nás tak ďábelský.

Zatáhli oponu nebeského divadla
hvězdy už uhasly touhou mých snů
tma se tu rozhostí duši mou napadla
sčítám jen spoustu šedých dnů.

A tak jak vzpomínám na nás dva
řinout se slzy do drsné tváře
a místo hvězd vidím jen letadla
a jejich hřmot a motorů záře.

Nevím či ještě zřím ta naše nebesa
světlo pomalu pohlcuje tmu
srdce mi radostně neplesá
a já se k tobě stále pnu.

Nenech mě nikdy zapomenout
na to krásné co nikdy čas nám nevezme
kdy mohli jsme pod hvězdy ulehnout
a chovat se taktně i neřestně.

Jsem sám, jen oči bodají do tmy
sny už nevzkřísí peníze ani zlato
život nám pomalu sečetl dny
ale Lásko, stálo to za to.