Zklamání v mojí kůži

Dokážu i já napsat něco,
z čeho nebude trčet
moje šíleně dlouhý péro?

Ale kde jsem to? Jo. Jo.
Byla trošku při těle.
Hladil jsem jí, ale nějak jsem cejtil,
že to ještě není vona.
Že se pod tou kůží a
podkožním tukem skrejvá ještě někdo jinej.
někdo HODNĚ zklamanej
A i když jsem jí víc blíž bejt nemoh,
pořád tady bylo něco, co nás od sebe
vzdalovalo.
Vím to.
Vím to,
protože i já jsem se kdysi schovával
ve svý tlustý
kůži.
Ze strachu před zklamáním.
Nejspíš.

(ze sbírky Žena na tisíc způsobů)