Upírka

já nalil jsem si čaj

a na hladině chladnoucí
chvěl se tvůj odraz žádoucí
plný až po okraj

černá tvá krajina

světlo mým očím nevěří
proud projíždí mi páteří
pozdní je hodina

jdeš ke mně - krok a krok

krevní tlak tisíc atmosfér
cítím že tohle není fér
co vteřina, to rok

tušení dotyku

zakřiví prostor kolem nás
tak přiléhavě až jde mráz
jsem bratr bez triku

šíji ti nastavím

a na dluh půjčím všechen čas
o který přijdu ráno zas
s úsvitem krvavým