Frustrace

Zůstal jen sen
ta bolestná touha
a šedá šmouha
na čelním skle
života.
Proč křídla si rvát
zamykat celu
a pak se bát
že je pozdě na změnu?
Držet si od těla
všechny a vše
a v noci litovat
když spánek přichází
o samotě.
Bát se, doufat a lkát
spílat vlastnímu já
znavena samotou
a vlastní ochotou
jiným ke štěstí pomáhat
a sama jen v rohu postávat...