Vrať se!...

Prázdno a temno trhá mě na kusy,
bolí to, řeže to
a marný pokusy,
dostat tě zpátky,
vrátit se do pohádky,
kde tys byl princ
a já byla princezna,
náš sladký ráj
už nikdy nepoznám,
protože nesnáším tě, nenávidím,
miluju a nevím co s tím,
chci tě zpátky hned teď a tady..
Proč mi ubližuješ?
Proč mě zraňuješ?
Nevíš jak bolí to?
Myslíš, že zažils to?
Přála bych ti, abys veděl,
abys na pouhou chvíli ochutnal,
jak strašně to trhá srdce
a cáry z něho padaj lehce,
nikdy už se nevrátí zpátky
na to místo do pohádky.
Zavinils to, udělals to,
nejhorší je, že nevím proč,
je to hnusný, pálivý,
odporný jak moč
a příšernej kolotoč,
život jak na houpačce,
jednou nahoře, jednou dole
a najednou se s tebou urve sedadlo.
A letíš..
..padáš do prázdna,
které nikdy nikdy neskončí.