Do zátok Lásky...

Úsměv můj Ti prý zlepší den
A stín stromů do srdce mi vkradl chlad.
Pár slůvek něžných jen,
…Ptám se, máš mě rád?

Krajinou podzimní se sama toulám
A v duši nepořádek uklízím si.
Sama se nočním městem brouzdám.
Nesvítí světla v mém srdci…

Padá sníh…první vločky
A Ty se díváš do oblak.
Padá sníh a dětí stovky
Zas už mohou sáňkovat.

Padá vločka, bílá, krásná,
Na tváři mi roztává.
Padá vločka…jsem zas šťastná,
Ruka Tvá mě hladívá…

Brouzdám se kaluží lásky,
Brodím se přes závěj.
Pohlaď, prosím, moje vlásky,
Polibek si věčný přej…

Oči Tvoje mluví řečí,
Jíž se nejde pousmát…
Rty Tvoje tiše lační
Po nádherných polibkách.

Stačí dotek, být tak blízko
A na večer padl stín.
Stačí slovo, již tak blízko,
Já se k Tobě navrátím.

Usmíváš se a vlasy moje hladíš…
Líbáváš mě…očima mě svádíš…

Padá vločka za vločkou,
Díváme se do oblak.
Pod nádhernou oblohou
Zas naučit se někoho milovat…

Ve zvláštním opojení,
V závějích bez bázně a hany…
Rukou v ruce připraveni
Ošetřit si lásky rány…

Očima se hladit,
A přec znamená to více než tisíc slov…
Očima se hladit
A na lodi plout do zátok…

Do zátok Lásky…