Kdo jsem?

Pravil starý muž
v ruce třásl se mu nůž
proč žít stále mám
když ženu strádám.

Je to jen lež tohleto
nikde bych nespáchal nic zlého
chci žít s láskou přírody
a zahnat ty zlé chmůry

Když vůle přenáší hory
co mě táhne do hospody
tam svou ženu nenajdu
tak si zajdu na chajdu

Když život voní
srdce mi zvoní
úsměv jemným magnetem
štěstí ke mne přitáhne

Rád se směji, pláču, vztekám
nejraději povyk dělám
Svou duši bych rozdal
abych dívku poznal

Mám rád úsměv veselý
mám rád dívky v košilích
nejraději však ji mám
tu jenž brzy sám poznám

Kdo jsem stále nevím
mlhavě jen tuším
avšak lásku vysvobodím
a naplním ji štěstím

Lásko ukaž mi cestu k sobě
nechci se otáčet sám v hrobě
dej mi jen malé znamení
ať vím kam se vydat a jít