Do ticha noci,
láska k nám mluví,
v potoce voda,
vesele šumí.
Kolik je hvězd,
tolik je věcí,
které mám na mysli
a ve svém srdci.
Místo vloček,
déšť dnes padá,
na šedivou zem-
pro Tebe tu jsem.
Vyjdeš jen tak,
bez deštníku,
s modrou sponkou,
ve vasech,
růži najdu na chodníku,
společně ji ponesem.
S rozpuštěnými vlasy
nechám kapičky deště stékat,
kéž směla bych s Tebou sténat,
zaklíněni v sobě, těla nahá,
však vteřina stale se náhlá...
...mlha, jemný opar... obrací se v prach.