TAkhle nějak to bylo....
TAkhle nějak to bylo....
aby se mi svět na ruby obrátil.
Ty jsi se mi jako puberťák zdál,
úsměv, Tvůj, ten mě u srdíčka hřál.
Chtěla jsem jen a jen s tebou být
nemuset se nikdy rozloučit.
Pak jsme kráčeli, spolu ulicí,
ve světlech lamp svítících.
Najednou jako bych měla znova 16 let,
Nechce se mi to ani vyprávět.
Srdce mi ven vyskočit chtělo,
opustit pro něj moje tělo.
Chvilku jsem jen tak na místě stála,
nakonec jsem se všeho polekala.
„Nemůžeš skončit u něj v náručí,“
to rozum, srdci poroučí.
To rozum říkal, „okamžitě stůj,
tohle není manžel tvůj.
On je jen platonická láska,
do loterie nejistá sázka.“
Sázka do loterie nejistá
láska proudí mnou přečistá.
Rozum pravdu měl,
srdce krvácelo bohužel.
A ON? Na místě stál,
vůbec nic nechápal.
Prý jsem tvrdě vdaná,
copak jsem měla zůstat sama?
Nejraději bych vzteky křičela,
to jsem ovšem před ním nechtěla.
Chlap je někdy tak divný tvor,
aby ho spral čert a vzal mor......
Komentáře (13)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Culikatá- děkuji ještě jednou ono to přesně tak je tak to já cítím.... Jen nějak se z toho dostat musí a ty básničky mi dost pomáhají... :-)
21.01.2011 13:36:00 | Mil
Šuměnka-mrtvoly byl jen takový tvrdý obrat,myšleno tak, že i když někdy touha a srdce křičí a teskní,nelze pokaždé myslet pouze na své vlastní štěstí a spokojenost,ale brát ohledy i na jiné lidi,aby jim nebylo ublíženo-rodina,děti a tak.,však málokdo to dokáže.To bylo pouze vyjádření mého názoru,nic víc.Asi,že jsem četla o tom hrobu:)).Hezký den holky a každý ať žije podle svého a hlavně,ať je nakonec dobře.Ahojky:)
21.01.2011 11:24:00 | CULIKATÁ
šuměnka- Jenže tohle nemá řešení víš... On to ví já to vím. Není prostě co řešit.
20.01.2011 15:50:00 | Mil
to Culík;
NIKDO ale neříká, že se má jít přes mrtvoly!!
stačí komunikovat a všechno má řešení...
a každá příležitost je jen znamení
a každé resumé je změnou, která trochu bolí...
20.01.2011 15:31:00 | šuměnka
Culikáta- děkuji moc tak nějak to je. Ono je to hodně takové složité ale nemá cenu to příliš rozebírat.... I tak se stydím, že pořád píšu takovéhle věci...
20.01.2011 15:10:00 | Mil
Já Ti broučku moc dobře rozumím a máš můj obdiv!Já si totiž myslím, že jednáš s rozvahou a moudře.Pokaždé nejde jít přes mrtvoly za hlasem svého srdce, protože by to taky mohlo ublížit mnoha lidem okolo.Přeji Ti mnoho síly a nakonec si třeba člověk uvědomí, že tu jistotu a pravé štěstí má doma,ač to třeba po letech tak na první pohled nevypadá.Přeji Ti hezký den.
20.01.2011 14:27:00 | CULIKATÁ
CULIKATÁ- Ano takhle nějak to je. Chápešto naprosto dobře. Bylo by to jiné být mi tak 20 nemít malé děti a vůbec necítit závazky. Jenže tehdy jsem milovala svého muže tak, že bych to stejně neudělala. Neměl by šanci nejspíš...
Ono to sice vypadá, že se zavírám v hrobě ale život už je někdy takový. Jen mě to nějak nechce opusti, přestat trápit...
20.01.2011 13:48:00 | Mil
Myslím, že Ti rozumím
chceš spíše jistotu
než nejistý stín
a pocit svědomí vin
způsobené na druhém.
Někdy má rozum větší váhu
když odejít nechce ze vztahu
kde zamilovanost vyprchala
však přesto,,Mám Tě rád´´-zanechala:-)))
a to je mnohdy mnohem víc
než jít touze naproti
a nakonec nemít nic a ublížit:-(((
20.01.2011 12:54:00 | CULIKATÁ
Souhlasím se šuměnkou, ubíjíš tak sama sebe a každý má právo být šťastný a zamilování, jde ovšem o to, aby to oba věděli..., a s labutí, že citům neporučíš, neb láska není napovel. Nikde však není psáno, že to bude už ten pravý... láska přichází a odchází, to je přecik normální. Není potřeba, aby si lidé dělali život ošklivým, bolavým...
20.01.2011 12:23:00 | NikitaNikaT.
nač někde být, když štěstí zmizlo pryč??
na co se bát, když láska kráčí proti Tobě?
život je náš, tak proč si zahazovat od něj klíč?
já nevím, zda Ti rozumím, tys rozhodla se zůstat v hrobě..
20.01.2011 12:20:00 | šuměnka
Poručit srdci, když rozum stojí vzadu a napovídá, je někdy zapeklitě těžké...
20.01.2011 12:04:00 | labuť