Láska mezi námi bude žít

V tomto světě mizí láska,
a však tys ta moje kráska.
I když láska vymizí, naše zůstane,
a z každého popela opět povstane.

Věřím lásce, věřím tobě,
neloučím se s tebou ani v hrobě.
Tys dala mi sílu dýchat, dalas mi sílu žít,
nechci abys byla smutná, chci ti to oplatit.

Miluji Tě, ty to víš,
a pravidla pravé lásky ctíš.
V srdci cítím že našel jsem tu pravou,
tu, která má krásnou povahu hravou.

Miluju tvůj smích a miluju když sníš,
a stejně tak miluju když o mých slabostech víš.
Miluju když jsi se mnou a máme chvilku pro sebe,
sedneme si vedle sebe a díváme se na nebe.

Když slunce zapadá, ty po mém boku,
a naše láska odolá i bohu.
Nebýt tebe, byl bych sám, po světě bych bloudil,
a ani bůh neví, kam bych se vloudil.

Možná jsem cvok, možná nemám kázeň,
ale to že miluji tě neznamená že jsem blázen.
To když tě opět vidím, zlepší mi hned náladu,
a když nemoc mně skolí, za zdravý mi dáš náhradu.

Když vedle mne sedíš a zeměpis se učíš,
a všichni kolem tak nahlas hučí.
Když podíváš se na mne, hluk utichne,
a všechno špatné, co kolem se děje, zanikne.

S tebou je všechno tak krásné,
a vše co leží ve stínech je tak jasné.
Já tu na tě čekám, a zvonek tiše zvoní,
a ve tvých rukou mé srdce slzy lásky roní.