..hlubinná..

S t ř e t l i  jsme se v hlubině
tam poblíž Mosambiku
však tentokráte zcela náhodou
když ověřovala jsem svoji motoriku …

On ve své ponorce

Já plula na Mantě ve vzdušné bublině
 / v tom zvláštním letu akrobacie /

A nějak ani nepřekvapilo mě, že je pod vodou
neb vždy vycházím ze vzorce
o předpokladu pohody
a též se držím břitvy Occamovy…

On poslouchal podmořské árie

Usmál se na mě

V těch rozmanitých barvách mořské přírody;
  byl chvíli jako lovec sasankový
  či jako gentleman,
  co nabízel mi korálové rámě
  pak průsvitností medúz okrášlen
  vyslal mi polibek
  jako své roztančené dámě
  jako své vyvolené z žen
  co na ni čekal celý věk…

A já se položila na svou okřídlenou průvodkyni
a gestem vyzvala ho, by se připojil…

Máchnutím křídel
jsme se ocitnuli v světě za membránou;

tam, kde je nepoznaný osmý světadíl

v svatyni de Oxide

v níž oba proměnili jsme se v serafíny

proud vodních bublinek nás ozdobil
do předmilostné tuniky

a když si konečně už odvedl mě stranou

  tak mezi artefakty antiky

…jsme počali i skončili jak dvojjediní…