Jen kousíček štěstí mít...
Jen kousíček štěstí mít...
neodeznívající myšlenky.
Jak kocovina z pálenky.
Jako Cassanova milenky,
teď procházím své vzpomínky.
Ztracené z mozaiky kamínky.
Jako pohasínající plamínky,
zapomenuté,
dětských vlásků pramínky.
Co jedna jizva,jeden den.
Nechtěl jsem obětavost Médei,
snad trošku lásky,naději.
Darem dostal jsem bolest.
Odměnou za důvěru,promyšlená lest.
A pritom jen,
kdysi i já měl sen....
Amorův šíp vyrval srdce mé z těla ven,
střepy teď po zemi se válí
a všichni po nich šlapou,
stesk můj zbytky soudnosti pálí,
do těla bez srdce lidé jen kopou.
Je možné,že někde po světě kráčí,
ta,jíž můj osud nedojme k pláči.
A rozhodně né z lítosti,
jednou,z lásky,
daruje mi kousek štěstí.
Potom té chladné odpustím.
Dnes už totiž vím,
že její nenávist, s bezohledností,
promění mou bolest v největší přednosti:
-důvěřovat a odpouštět.
Komentáře (14)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Krásná báseň, moc se mi libí. Zvláště poslední dva verše jsou překrásné a hlavně pravdivé! Moc ti držím pěsti, ať ji najdeš ;) ST!
10.03.2011 21:01:00 | Anne Leyyd
...kolikrát se má dát "druhá" šance...někdy se vytratí odpuštení a tolerance...ST
10.03.2011 09:48:00 | kuskus pruhovaná
Závěr je hodně silný a byla bych opravdu ráda, kdyby jistá osoba si jej přečetla a konečně pochopila, si připustila, že všecko je jináč, než sama si myslí a vysnívá...
09.03.2011 19:44:00 | NikitaNikaT.
Dnes už totiž vím,
že její nenávist, s bezohledností,
promění mou bolest v největší přednosti:
-důvěřovat a odpouštět.
Dobré...S.T.
09.03.2011 15:15:00 | ZILA78
Ta, která Tvůj život zcela vyplní a budeš cítit příjemné mrazení i teplo, na Tebe určitě čeká. Odpuštění není tak moc důležité pro ty provinilce, ale pro čistotu a klid v naší duši... Líbí se mi Tvé dílko.
09.03.2011 10:37:00 | labuť
Hezky napsáno!Určitě nějaká se najde!Odpouštět a důvěřovat je velmi ušlechtilé!
Hodně štěstí!
09.03.2011 10:06:00 | modrá...