Desatero z lístků kopretin
Desatero z lístků kopretin
kde končí…a kde vůbec začíná,
jestlipak voní jak kopretina vlahá
ta naše lidská nezměrná veličina…
Snad lehoučká jak pírko labutí,
silná jak nejzazší Himaláje,
horká jak ohněm tavená sutí,
že i ten největší led taje…a taje…
Voňavá jak dlaně červánků, jež prosí
o kousek ze sluneční závěje,
třpytivá jak kapičky ranní rosy,
však nestudí, leč vytrvale hřeje…
Rodí se v nás, v srdcích lidí i zvířat
a stejně tam také i odumírá,
však musí se chránit a s citem svírat,
musí v ní být chuť, vytrvalost a víra…
Musí skrývat chvíle upřímnosti
a vyslechnutí, co v duších stále pění,
jen dva jsou si vzájemnými hosty
a předávají si své velké pochopení…
Pramínky důvěry by se měly zaplétat
a opětovaná podpora plížit jak stín,
taková nemá důvod jen tak odkvétat,
když řídí se desaterem z lístků kopretin…
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Poslední dvě sloky, jsou úžasné, ne že by celé dílko nebylo, to samozřejmě je, jen ten zvávěr je tak intenzivní a přesně totok tak moc dobře znám a prožídám. Takže za mne veliké ST!*** Tvé dílko je mi tolik moc blízké, děkuju za krásné počtení.
17.03.2011 21:17:00 | NikitaNikaT.
Pramínky důvěry by se měly zaplétat
a opětovaná podpora plížit jak stín,
taková nemá důvod jen tak odkvétat,
když řídí se desaterem z lístků kopretin…
zajímavé ST
17.03.2011 16:41:00 | Helena Lovecká
Krááásná....každá se nekdy kopretiny ptala má mě nerád, nemá mě rád...důvěra v nás roste a rozkvétáme, když on nás bere do náručí.
17.03.2011 09:10:00 | Tamara
nádherné vázané verše..obdivuji když to někdo umí a ty to umíš skvěle
ST
16.03.2011 20:34:00 | Mbonita
Kopretina je z 50ti procent pravdivá,
to každá dívka moc dobře zná zná :-)
16.03.2011 20:21:00 | Kars
má..nemá..má..nemá..má
každá z nás čatokrát rozjímá
každou z nás tahle hra dojímá
každé z nás líbí se, když ji On objímá...
16.03.2011 19:06:00 | šuměnka