Postrádám...

Postrádám mysl a rozum mi schází,
slzy jak voda teď valí se z hrází.

Postrádám smysly, již nemohu vnímat,

postrádám spánek, když sám mám usínat.

Postrádám dotyky, co Tvým rukám patří,

postrádám oči, co jiskří, když Tě spatří.

Postrádám dny, s Tebou zdáli se jak vteřiny,
postrádám čas, minuty i hodiny.

Postrádám úsměv a na zádech mrazení,

s Tebou prožité noci, krásné, plné mazlení.

Postrádám rozbřesk a slunce západ,

inspiraci, teď začínám tápat.

Postrádám slova, co jindy z úst se derou,

postrádám Tebe, postrádám Tě celou.