Barvy deště

Je to jako bych vykročil zpod deštníku
když pršela láska
když pršela z tebe
vykročil jsem zpod něj rychle
vlastně jen co jsem tě uviděl
jo, tak já jsem se zakoukal
ale, víš, nelituji toho
nelituji toho vůbec
protože kdybych nevykročil
nevykročil bych už nikdy
cítím to tak, opravdu
a vím, že navždy se nemá říkat
ale já přesto si nemohu odpustit říct
"chci, aby jsi pršela navždy
jen pro mne.."
..tehdá stala se i z deště
- původně nesnesitelně pochmurného -
má závislost
závislost na těch kapkách
jako na slovech, co říkáš
na těch barvách deště
jako na tom pohledu, který u toho používáš
víš, nerýmuje se to, já vím
ale když si představím naši lásku
rýmovalo by se toho na světě už opravdu moc