Osud

Cítím vlhké teplo na tváři,
modrá kapka na ní září,
další se linou z očních koutků,
udělal jsi ze mě hadrovou loutku.
Srdce buší jako závodnímu koni,
vzpomíná, co bylo loni,
bolest, radost, depka,
puká z toho lebka.
Z horkých slz mé oči pálí,
vzpomínky do nich další vhnaly,
smysl života nemá žádnou podobu,
chci zažít z lásky svobodu.
Co cítíš, jen těžko říct,
zkus pár slov do sebe vplíct,
třeba z toho vznikne věta,
změní možná dějiny světa.
Je dobrý nápad vědět, co cítíš?
Kterou holku kolem pasu chytíš?
Co bude, až vydáme se do svých cest,
za vlastním osudem, na vlastní pěst?
Chci to hned vědět, jsem si jistá,
však jen s Tebou chci poznat cizí místa…